Zde máte možnost nahlédnout do světa vína skrze vinné okénko, kde na vás čekají zajímavosti nejen ze světa vína a vinic.
Nedostatky, vady a choroby vína
Nejčastější vady
Pakliže se víno během zpracování hroznů dostane do styku s materiály, které se ve víně začnou rozpouštět vlivem silné kyseliny vinné nebo alkoholu, může to vést k nevhodnému aroma a chuti. Poté mohou vzniknout různé vady vína.
1) Oxidace – zvětrání vína
Vlivem zvětrání otevřeného vína (zvláště bílého vína) v teplé místnosti se zde odehrávají pod vlivem vzdušného kyslíku nepříznivé změny vedoucí k vyprchání původního aroma.
2) Hnědnutí vína
Také tzv. hnědý lom je způsoben nadměrným vlivem kyslíku na víno, avšak již při výrobním procesu, kdy vínu nebyla poskytnuta dostatečná ochrana před oxidací.
3) Příchuť po sirovodíku
Také tzv. sirka. Vnímáme zde koncentraci sirovodíku jako vůni silnější, než mívají běžná vína. Jde-li skutečně o tuto vadu, zjistíme tak, že odlijeme část vína do dalšího poháru a do vína vhodíme měděnou minci. V kladném případě zmizí po určité době nepříjemná vůně.
4) Krystalické sraženiny vinného kamene
Při snížení teploty se může vysrážet vinný kámen. Není to přímo vada ve vůni a chuti, ale jde vidět. Jedná se o přirozený úkaz zvláště u vín z dobrých ročníků v návaznosti na vyšší množství kyseliny vinné i minerálních látek.
5) Přesíření vína
Užívání omezeného množství oxidu siřičitého, jehož obsah je stanoven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. I přes dodržování stanovené hranice by se mohlo stát, že pro některé je obsah oxidu siřičitého příliš vysoký, protože jsou vzhledem k vyšší tvorbě žaludečních kyselin na oxid siřičitý arlergické.
Čím se dříve falšovalo víno?
18-19. století
Například víno z Mělnicka mělo tak dobrou pověst, že jej obchodníci zaměňovali a ředili vínem ovocným.
Bylo však potřeba upravit kyselost a chuť tohoto vína. Na to byl používán sirup či cukr.
Častý byl také potaš (vyráběný z popela), který sloužil k odkyselení, podobně jako vápno či křída.
Výroba červeného vína
Převážně z vína bílého, které bylo v té době výrazně levnější.
K obarvení byla většinou užívána rostlinná šťáva, převážně z červené řepy.
Následně se toto víno zředilo s vodou a silnější kořalkou, opět jakožto levnější variantou.
Praktika zakázaná od roku 1796
Šlo o Trihydrát octanu olovnatého neboli o olověný cukr, který Římané užívali jako cukr nebo sladidlo vyráběním ovocného moštu v olověných nádobách.
Až do konce 19. století se tímto olověným cukrem doslazovalo mimo jiné i červené víno.
Zatřídění vína
2.část
Jakostní víno s přívlastkem
Bobule musí pocházet z vinice certifikované pro výrobu jakostního vína s max. výnosem 12 tun za rok a ze stejné vinařské oblasti
Bývá označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů.
Přívlastky jsou určeny jednak přírodní cukernatostí hroznů, případně moštu, ale také dalšími okolnostmi zpracování při jejich výrobě.
Ledové a slámové víno
Ledové víno – Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách -7 stupňů Celsia a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Slámové víno – Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.
Zatřídění vína 1. část
Nejen cukernatost, ale i původ a způsob zpracování hroznů má vliv na zatřídění vína.
Stolní víno
Vyrábí se z hroznů na území jakéhokoli státu EU, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti.
Nebo také ze rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní (i z dovozu).
Zemské víno
Druh stolního vína vyrobeného z hroznů sklizených na území ČR. Smí být označováno názvem odrůdy či názvem vinařské oblasti (na rozdíl od vína stolního).
Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti nebo ze rmutu/moštu z těchto hroznů.
Jakostní víno bývá včetně základních údajů označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly hrozny sklizeny.
Je vyráběno ve dvou druzích:
Odrůdové jakostní víno – S určeným názvem odrůdy vína na obalu, ze které bylo vyrobeno, také musí obsahovat nejméně 85% vína vyrobeného z této odrůdy
Známkové jakostní víno – Smí být vyráběno smíšením odrůdových jakostních vín.
Něco málo k burčáku
Co je vlastně burčák?
Nápoj charakteristický primárně pro náš stát.
Pravý burčák je produktem letošních hroznů sklizených pouze na území České republiky.
Vše ostatní, co je dovezeno ze zahraničí se musí povinně označovat jako částečně zkvašený vinný mošt!
Proces výroby
Je možné vyrobit jak z bílých, tak modrých hroznů vinné révy.
Z bílých hroznů se šťáva lisuje v podstatě ihned. Zatímco z hroznů modrých se napřed musí uvolnit potřebné barvivo.
Burčák má několik stádií kvašení. Avšak nejlahodnější se nachází v tzv. bodě varu, kdy je poměr cukru a alkoholu téměř 50 na 50.
Stádia výroby burčáku
Sladký burčák – Časné období kvašení, cukr převažuje nad alkoholem. Jedná se spíše o sladký vinný mošt, avšak v něm musí být minimálně 1% alkoholu.
Ve varu – Aktivita kvasinek graduje, poměr alkoholu a cukru je 50 na 50. V nejlepší fázi má burčák cca 4-6% alkoholu.
Po zlomení – Nyní převažuje alkohol nad cukrem, zralá fáze burčáku.
Mydliňák – Ostřejší kyseliny, cukr zaniká, vstupuje alkohol.
Servírování vína
V jakém naléváme pořadí?
Nejprve nalijeme trochu hostiteli, pak ostatním dle významu a stáří.
Ženám naléváme vždy jako první a až naposledy doplníme víno hostiteli.
Pří jaké teplotě?
Bílá vína – 7-10 stupňů (Je potřeba počítat s tím, že po nalití teplota vína stoupne.)
Červená vína – 15-18 stupňů
Šumivá vína – 4-7 stupňů
Výběr správné skleničky
Sklenice na bílé víno – Menší prostor než na víno červené, použitelná na všechny druhy bílého vína.
Sklenice na červené víno – Kulovitá s větším prostorem na víno.
Sklenice na šumivé víno – Klasická píšťala, umožňuje, aby víno perlilo.
Blondýna
od
vína
Obchodní podmínky
GDPR
Zásady cookies
Kontakt
Telefon: +420 601 601 454
Email: blondynaodvina@gmail.com